Loukari

Karel IV.

Tábor II. běh: Karel IV.

To je zmatek. Z jedné strany k nám promlouvají Ženkýlové, co zradili samotného Karla IV., a chtějí, abychom oživili Burgona. Z druhé nám do toho někdo v barevných obrazech vypráví, že v nějaké zvířecí říši zemřel Vlk, spravedlivý vládce. Souvisí to spolu?
Jo, ale my to zjistili až v polovině tábora.
Ambrož, Hanuš a Záboj zradili Karla IV., když ho v roce 1347 doprovázeli do Čech. Namísto, aby jej chránili, uprchli ze strachu před Burgonem, potvorou nepěknou. Teď jsou z nich proto Ženkýlové, zbabělci, a nebudou mít klid, dokud Burgona nepřemohou.
Karel, a to je zajímavé, se tehdy Burgonovi ubránil díky tajemnému předmětu. Co to je? Nevíme.

Ve zvířecí říši zemřel Vlk, spravedlivý vládce. Zvířata se rozhodnou, že si budou vládnout sama. Zpočátku se jim daří, ale pak vzniknou sváry a hádky a hrozí, že vypukne válka.

Na přání Ženkýlů a navzdory vlastnímu ohrožení oživujeme Burgona. Prý už vědí, kudy na něj. Mají na to Světla, kvůli nimž podnikli dalekou pouť. Oživujeme. Burgon je vysoký, v obličeji bílý a vůbec zlověstný. Ženkýlům se vysměje, nepodlehne jim, naopak je zajme. A nám slibuje, že si nás podmaní.
Díky splněným úkolům v Dřekolu vysvobozujeme zajaté Ženkýly.

Ve zvířecí Říši se mezitím chystají volby. Vládnout chtějí Liška, Rys a Sova. Představují se ostatním. I my si na základě toho uspořádáme volby. U nás vítězí Rys, za ním je Liška a pak Sova.

Světla, která měla zahubit Burgona, přece jen k něčemu jsou. Říkají to Ženkýlové, ale nepovědí k čemu. Jen je potřeba do nich vpravit větší sílu. Sílu naší odvahy. Hlídáme proto v nočním lese po malých skupinkách jejich plamen rozdělený na osmnáct částí. Burgon nás u toho leká.

V Říši skončily volby. Zvítězila Sova. Není to dobrý vládce. Zvířatům vládne krutě a má dvě tváře. Soví a pak druhou, kde vypadá jako – jako Burgon! Takže takhle to spolu souvisí. A za chvíli víme víc. A sice to, že na Sovu, stejně jako na Burgona, platí jeden a tentýž tajemný předmět. A Jezevec nám nakreslil, kde se nachází. Je to u Kostěné věže. Zítra se tam vypravíme a bude!

Jdeme tam a tam nic. Tedy skoro nic, rozhodně ne žádný tajemný a snad i kouzelný předmět. Ale něco přece. Vzkaz, který ukazuje, jak ten předmět vypadá – je to Přilbice, kterou měl Karel IV. na sobě, když ho přepadl Burgon. Tak ta ho tedy zachránila!

No jo, jenže kde je? A hlavně, jak se to dozvíme, když ten Karel je už víc než šest století po smrti? Poradí nám Ženkýlové – oživte samotného Karla IV. Jde to! Po dni chudé stravy, meditace a bolestné očistné koupele vcházíme do kadovského kostela a po vyslovení potřebné věty se skutečně objevuje Karel! A říká: Ta Přilbice leží už celá staletí na Práchni! To je kopec asi deset kilometrů od nás.
Máme radost, kterou trochu pokazí Burgon. Cestou do tábora nám totiž jízlivě poděkuje, že jsme oživili Karla. Konečně ho prý přemůže.

Jdeme na Prácheň. Cestou plníme tři úkoly – Lov, Zátěž a Řeku. Tím získáváme takové pruhy, z nichž zjišťujeme, kde se Přilbice nachází. Hluboko pod kameny v jedné vyschlé studni. Zase máme radost. Dáme ji Ženkýlům, ti přemohou Burgona a je hotovo.

Není hotovo, Přilbice se ztratila. Kdo ji vzal? Přicházejí Ženkýlové. Povídáme si s nimi. Podaří se nám je přesvědčit, ať do toho jdou i bez Přilbici. V nočním souboji s naší podporou skutečně přemáhají Burgona. I bez té Přilbice!
Objevuje se Karel IV. A říká, proč nebyla Přilbice zapotřebí. K přemožení Burgona totiž stačila odvaha, kterou však Ženkýlové po celá staletí nenalezli. Až díky nám, kteří jsme toho pro ně tolik vykonali, se odhodlali k souboji s potvorou.
A Karel, protože on ji ukradl, nám Přilbici vrací – a v ní pro každého přívěsek se svou podobiznou.

od kdy: 21.07.2018
do kdy: 10.08.2018
kde: Kadov
s sebou:

peníze: 4950

Hlavní vedoucí:

Ostatní vedoucí: